Můj příběh
Jak jsem se dostal k dozoru, kontrole a poradenství při realizaci pasivních domů
a při rekonstrukcích objektů do nízkoenergetického standardu?
Před zhruba deseti lety jsme si s manželkou nechali navrhnout a vyprojektovat rodinný dům. Jednoduchý, světlý, funkční a tak akorát prostorný. Limitováni jsme byli 90 m2 půdorysu původní stavby.
Při následné realizaci hrubé stavby, jsem se stále ještě řídil radami starých klasiků – velikost základové desky raději větší, aby se zedníkům následně dobře zdilo, zdivo z dutinových tvárnic (dnes bohužel stále velmi oblíbené “červené zboží” s příponou …THERM), ale ne moc tlusté, aby se dalo ještě zateplit, jak jinak než bílým polystyrenem 100mm, překlady nad okna ocelové, atika vyzděná, ….. Výše uvedené znamenalo jeden tepelný most vedle druhého, čímž bylo zaděláno na nemálo problémů.
Naštěstí ne po kompletní realizaci, ale v jejím průběhu v roce 2010 jsem se začal více zajímat o energeticky šetrnou a pasivní výstavbu, která si mne získala. Po provedení hrubé stavby (základy, nosné obvodové zdivo, plochá střecha s atikou, hydroizolace), jsem tuto pozastavil a výše zmíněný rodinný dům nechal podrobit energetické optimalizaci (jak zaizolovat fasádu a střechu, jaká okna a jakým způsobem je osadit, jak izolovat základy domu a vnitřní podlahy, jak topit a větrat interiér, jak stínit interiér proti letnímu přehřívání, …).
Vybráno bylo řešení, s ohledem na již provedenou hrubou část stavby, které učinilo ze standardního domu výborný nízkoenergetický dům, na pasivní již nebylo bohužel dosaženo, ale i tak to byl úspěch. Před objednáním oken a vstupních dveří jsem se poprvé setkal osobně s Mgr. Stanislavem Palečkem (průkopník měření neprůvzdušnosti staveb v ČR pomocí Blowerdoor testu, předseda Asociace BLOWER DOOR_CZ) a dostal od něj cenné rady, jak předejít budoucím vadám na stavbě a na co se zaměřit.
Střecha byla zaizolována polystyrenem EPS 100 Stabil v tloušťce 300m, což není moc, ale vzhledem k již existujícím spádovým klínům a výšce atiky to bylo rozumné kompromisní řešení. Kompozitové kotvy (kvůli přerušení tepelného mostu) pro předsazenou montáž oken a vstupních dveří (Euro profil IV92, trojsklo, plastový “teplý” rámeček mezi skly) jsem následně po objednání z třímetrových “L” profilů z větší části sám připravoval a formátoval. Po montáži oken jsem je všechna sám připojil/utěsnil vzduchotěsnou páskou. Firmě dodávající okna jsem nevěřil, že to provedou na 100% precizně.
Pro následnou realizaci fasády (ETICS – 250mm EPS Grey, popř. Perimetr) jsem si kancelář z práce přemístil na stavbu a všechny pracovníky před realizací dle teoretických znalostí proškolil a celou tuto část stavby následně vedl. Zakoupil jsem odporovou řezačku pro přesné řezy izolantu. Fasádníky jsem nutil do polystyrenu okolo oken dělat nejen zářez pro předsazený rám okna (aby byla izolace přesazena přes něj), ale i k důkladnému utěsnění flexibilní pěnou a následně předstlačenou PU páskou celého obvodu z vnější strany oken. Celé ukončeno okenním profilem. Pokud někdo netrefil řez a “klasicky” mezeru mezi izolací zamáznul lepidlem, upadal v nemilost ;o).
Následně proběhlo doizolování základů 200mm XPS, a to jak svisle do hloubky cca 400mm, tak následně ještě vodorovně 600mm směrem do domu (hlouběji již byla většinou skála svislá izolace nebyla realizovatelná).
Zkušenosti nasbírané na této “první” stavbě jsou mi dodnes přínosem. Zejména chyby, které zde vznikly, ať již byly objeveny zavčas či pozdě. Veškeré takovéto zkušenosti jsou mi dobrým vodítkem pro nové stavby a jejich okruh se neustále zvětšuje (člověk je bytost vynalézavá a dokáže i ve stavebnictví vymýšlet neskutečné věci, zlepšováky a rádoby ulehčující postupy, které však mohou mít neblahé dopady na výsledek).
Od doby realizace tohoto domu jsem absolvoval stavební vzdělání (do té doby jsem měl jen osmiletou praxi u stavební firmy a zkušenosti zejména z výstavby půdních bytů a rekonstrukcí bytů a podílení se na jejím řízení) a získal velmi cenné zkušenosti od pana Mgr. Stanislava Palečka, kdy jsem se s ním mohl v rámci čtyřměsíční odborné školní praxe účastnit několika desítek měření neprůvzdušnosti domů Blowerdoor testy a zejména detekcí vad, poruch a netěsností pasivních a nízkoenergetických domů.
Před šesti lety jsem se osamostatnil v profesním životě, zřídil živnost a zahájil dozorování, kontroly výstavby pasivních a nízkoenergetických domů či celé stavby rekonstrukcí do nízkoenergetického standardu, včetně kompletní (stavební úřad a dotace) nebo částečné administrativy (dotace Nová zelená úsporám). Jednalo se o stavby zděné z vápenopískových cihel, dřevostavby, klasiku ze zdiva “therm” i třeba kompletní rekonstrukci domu z šedesátých let – zde bylo po rekonstrukci dosaženo úspory na energii pro vytápění o více jak 90%.
Průběžně si rozšiřuji znalosti, spolupracuji s Centrem pasivního domu, jehož jsem členem. Aktivně se účastním stavebních veletrhů For Pasiv a For Arch. Jsem absolventem intenzivního kurzu Navrhování pasivních domů a dalších kurzů a workshopů, sdílím zkušenosti s kolegy z oboru.
Pokud někdo neví jak stavět nebo je na vážkách, budu se jej o výhodách a komfortu pasivního či alespoň nízkoenergetického domu přesvědčit. V případě rekonstrukcí určitě budu směřovat k pasivnímu či nízkoenergetickému standardu. Přijde mi to jako přirozené a správné rozhodnutí. Myslím, že když už se do stavby jednou dáte, má být stavba natolik “zdravá”, aby bydlení a pobyt ve stavbě nebyl utrpením, nepřinášel uživatelům zdravotní potíže, zbytečné finanční ztráty a nepohodlí.